Jaké jsou prognózy vývoje české ekonomiky v koronakrizi?

Je to špatné?

Otázka zní jinak: jak moc je to špatné? V době psaní tohoto textu vrcholí 2. vlna pandemie. Z epidemiologického hlediska na tom byla Česká republika ke konci roku 2020 nejhůř ze všech zemí světa. Tragickou štafetu počtu obětí covidu-19 za den v přepočtu na počet obyvatel převzalo 11. ledna 2021 Slovensko. Epidemiologicky je to katastrofa, která nemá v moderních dějinách obdobu.

V čem je tahle krize jiná?

Propad globálního hospodářství nenastartoval krach v ekonomické oblasti – na rozdíl od předešlé krize v roce 2008. Za „ekonomickou brzdu“ zatáhly na jaře 2020 státy a vlády záměrně v důsledku opatření na boj s pandemií. Proto bude podle expertů zotavování z ekonomické koronakrize méně bolestivé. Finanční sektor není příčinou krize, naopak krizi ustál a je součástí jejího řešení.

Experti pozitivně vyzdvihují až nečekanou odolnost české ekonomiky. Dramatický epidemiologický vývoj 2. vlny kontrastuje s relativně stabilizovanou a adaptovanou ekonomikou a průmyslem. Také z pohledu návaznosti našeho hospodářství na německé jsou dosavadní vývoj a prognózy pozitivní. Náš největší evropský partner totiž nejvíce exportuje do Číny, která je ekonomicky již v plusových číslech.

Bude hůř?

Kdyby vědci neudělali historický zázrak – co se rychlosti vývoje a ostrého nasazení vakcín týče, bylo by hůř. Museli bychom čelit cyklickým vlnám pandemie. A opakovaným cyklům ekonomických opatření a lockdownů. Ekonomiky některých zemí by zákonitě zkolabovaly a došlo by ke státním bankrotům. Globální obchod by prakticky nefungoval v parametrech běžných před krizí.

Katastrofické scénáře související s nespokojenými masami lidí a sociálními nepokoji už jsou na pokraji šíření poplašných zpráv. V každém případě se zdravotní i ekonomičtí experti shodují, že jedinou cestou z koronakrize je vakcinace. Protože pokud pominou externí důvody ekonomických opatření – ochrana zdraví a záchrana životů lidí – ekonomická krize pomine také.

To, jak rychle a s jakými ztrátami se to prolomí, nezávisí v téhle fázi jenom na opatření vlád a národních bank. Je to na lidech a na tom, do jaké míry jsou ochotni akceptovat všechna opatření. A také na tom, jak funkčně jsou nastaveny státní systémy v souvislosti s rychlostí, rozsahem a dosahem vakcinace obyvatel.

Poražení a vítězové

Koronakrize ovlivnila životy lidí po celém světě a ani naše země není výjimkou. Boj s pandemií a státní opatření zasáhly všechny oblasti našeho života i všechny sektory ekonomiky. Na tak rozsáhlou a relativně rychlou krizi nebyl připraven nikdo. Ani běžní lidé, ani zdravotníci, ani vlády a státní aparáty.

Podle údajů Eurostatu přišli v eurozóně v souvislosti s pandemií o vyšší část svých příjmů zejména lidé s nejnižšími příjmy. V porovnání s obyvateli unie s vyššími příjmy jsou pro nízkopříjmové skupiny obyvatel výpadky příjmů vážnějším zásahem do komfortu jejich života.

A vítězové? Všichni, kteří pandemii přežili. Fyzicky i ekonomicky.

Opatření u nás

Nevídaná a rozsáhlá opatření naší vlády a centrální banky postupně směřovala a směřují do všech oblastí. Ministerstva připravila desítky opatření. Statisícům domácností v nesnázích pomohlo splátkové moratorium. Jeho aktualizovanou statistiku vede Česká národní banka od května 2020 na měsíční bázi.

Státní pomoc prostřednictvím podpůrných programů vlády a opatření České národní banky směřovala a směřují do nejvíce omezovaných sektorů a oborů. Další opatření pomáhají občanům v sociální oblasti a všichni jsme se dočkali také daňových úlev. O efektivitě by se dalo diskutovat donekonečna, ale opatření je nutné hodnotit jako bezprecedentní.

Evropská opatření

Pomáhá i Evropská unie a Evropská centrální banka. Již na začátku léta se zrodil ambiciózní plán na záchranu evropských ekonomik zdecimovaných protipandemickými opatřeními. Plán obnovy poskytne státům neuvěřitelných 750 milionů eur (20 bilionů korun). V unii zatím historicky nevídanou pomoc chce Evropská komise splácet od roku 2028 až 30 let.

Evropským představitelům se až koncem roku 2020 podařilo zastavit blokaci podpůrného programu ze strany Polska a Maďarska. Oba státy měly výhrady k podmínce čerpání pomoci: nastavené demokratické standardy. Unie a komise totiž odmítly podporovat restart ekonomik v členských státech, kde demokracie pokulhává. Evropská komise bude už příští rok postupně poskytovat pomoc pandemií nejvíce postiženým zemím.

Z globálního pohledu existuje ale riziko nadměrného zadlužování. Nejen obyvatelstva, ale i států. Spotřebitelé nemají důvod si nepůjčovat, protože právě v souvislosti s koronakrizí padly úrokové sazby prakticky do mínusových hladin. Stejně tak i státy se v souvislosti s epidemiologickými, zdravotními i ekonomickými opatřeními zadlužují tak jako nikdy.

Ekonomická opatření zavedená, postupně rozšiřovaná a „pilovaná“ budou pokračovat i v roce 2021. Experti předpokládají v souvislosti s ustálením epidemiologické situace v důsledku vakcinace postupný ekonomický update. V druhém koronovém roce je predikován pozvolný růst, Česká národní banka ho odhadla na 1,7 %.

Bude tento rok líp?

Podle jednoho z respektovaných expertních názorů by měl být rok 2021 rokem zúčtování s koronakrizí. Účet však bude obrovský. Dluhová služba České republiky byla před koronakrizí na úrovni kolem 50 miliard korun ročně. Do jaké míry všechna protipandemická, zdravotní a ekonomická opatření zatíží náš státní rozpočet a dluh, neví dnes nikdo. A dovolíme si pochybovat, že se to dnes někdo odváží veřejně odhadnout. Otázkou je však také to, zda bude rok 2021 i rokem vítězství nad pandemií.

Zdroje:

Evropská centrální banka / Česká národní banka / Vláda České republiky