Každý si v životě minimálně jednou řekl: „Kdybych tohle věděl, udělal bych to jinak“. Platí to také pro naše finanční omyly. Čas nevrátíme, ale můžeme něco udělat alespoň pro své děti. I když, ruku na srdce: kolik teenegerů? asi bere vážně všechny důležité rady svých učitelů a rodičů? Dokud se poprvé nespálí, tak zřejmě nikdo… Bez ohledu na tento nemilý fakt, opakující se od nepaměti v každé generaci, to nesmíme vzdávat. Máme povinnost naučit naše ratolesti vše, co potřebují. Aby se vyvarovaly chyb, které dělali mnozí před nimi. Ve světě financí se totiž za chyby platí a za ty vážné se platí draho. Naučíme naše děti finanční gramotnosti?
Co je to finanční gramotnost?
„Soubor znalostí, dovedností a postojů nezbytných k dosažení finanční prosperity prostřednictvím zodpovědného finančního rozhodování.“ Tohle je česká definice z dílny pracovní skupiny pro finanční vzdělávání z roku 2017. Ve skupině pracují odborníci nejen z ministerstev a veřejné správy, České národní banky, ale i z profesních a spotřebitelských sdružení, vzdělávacích institucí a médií.
Česká bankovní asociace každoročně zveřejňuje index finanční gramotnosti dospělé populace. Loni byl na úrovni 57 %, letos je to rekordních 61 % ze sta. Finanční gramotnost jednou za 5 let analyzuje i Ministerstvo financí ČR. Součástí třetí vlny šetření, zveřejněné na začátku dubna 2020, byly již tradičně i otázky zařazené pro srovnání zemí OECD.
Z analýzy kromě jiného vyplývá:
- 9 % naší populace nad 18 let nespoří, v roce 2015 to bylo až 19 %
- téměř polovina spoří doma, tento podíl od roku 2010 roste
- až 42 % oslovených neví, jak by řešili ztrátu hlavního příjmu
- až 16 % domácností by v případě ztráty hlavního příjmu nevydrželo bez půjčky ani měsíc
- až 57 % českých domácností nemá rodinný rozpočet
- jenom 55 % populace dokáže popsat rozdíl mezi debetní a kreditní kartou, je to ale dvakrát více než v roce 2015
- jenom 16 % má znalosti o pojištění vkladů v bankách
- až 57 % stále neví, co je to RPSN
- svou finanční gramotnost hodnotí jako dobrou pouze 12 % lidí
- 10 % oslovených má velké dluhy, které dlouhodobě negativně ovlivňují placení běžných životních nákladů
- až 20 % lidí sotva vychází s penězi
- celkem 31 % vykazuje velmi nízkou ekonomickou odpovědnost, nejčastěji jde o mladé lidi, studenty a lidi se základním vzděláním.
Výsledky každoročního měření finanční gramotnosti Českou bankovní asociací a „pětiletkové“ analýzy Ministerstva financí a OECD generují opakované refrény: je nutno přidat, zejména ve vzdělávání. Některé údaje jsou doslova alarmující. Nesmíme se utěšovat tím, že několik zemí OECD je na tom hůř.
... Česká republika má aktuální skóre finanční gramotnosti 58,4 %?
Průměr OECD je 56,8 %. Rakušané na špici mají 73,6 %, žebříček uzavírá Rumunsko se 30,8 %. Pro zajímavost, nejlepší finanční gramotnost na světě má aktuálně Hong-Kong: 92,2 %.
Zdroj: vlastní zpracování
Jaká je finanční gramotnost našich dětí?
Lepší, než u dospělé populace. Je to potěšitelný výsledek faktu, že naše země jako jedna z prvních zavedla do učebních osnov finanční vzdělávání. Reprezentativní průzkum OECD PISA měřil v roce 2012 kromě jiných poprvé i finanční gramotnost. Naši 15letí studenti byli překvapivě v první sedmičce z 18 zemí. V roce 2018 se Česká republika výzkumu finanční gramotnosti PISA neúčastnila.
Jak z toho ven?
Dostat finanční gramotnost do škol se snažili odborníci nejen z řad pedagogů. A nelze jim upřít dlouhodobou snahu. První Národní strategie finančního vzdělávání platila od roku 2010. V roce 2018 začal proces jejího vylepšování, který přinesl pozitivní výsledek.
Všichni odborníci nejen v České republice ale vědí: výsledky vzdělání dítěte zásadně ovlivňuje status rodiny. Ve všech oblastech vzdělávání. Platí to i pro finanční gramotnost. Pokud dítě v rodině nevidí gramotné finanční chování dospělých, jakýkoli dokonalý systém vzdělávání to nemá šanci zvrátit.
Národní strategie finančního vzdělávání 2020 / NSFV 2.0
Po dvou letech přípravné práce odborníků z mnoha oblastí byla v lednu 2020 přijata NSFV 2.0. Vytyčuje základní směr, kterým by se finanční vzdělávání mělo v naší republice ubírat v příštích letech. Výuka finanční gramotnosti na základních a středních školách bude pokračovat. Zásadní změnou je rozšíření záběru finančního vzdělávání o vybrané skupiny dospělé populace.
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy vydalo již v roce 2014 Katalog materiálů pro rozvoj finanční gramotnosti. Novou součástí NSFV 2.0 je Národní registr projektů finančního vzdělávání. Vznikl pro lepší orientaci v široké nabídce a usnadnění vyhledávání finančně vzdělávacích projektů. Provozovatelem registru je Ministerstvo financí.
... už od roku 2007 existuje Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách?
Jeho součástí jsou i Standardy finanční gramotnosti. Stanovují cílovou úroveň finanční gramotnosti pro každý ze stupňů vzdělání. Aktuální Standard finanční gramotnosti je z roku 2017.
Komparativně
Podívejme se na dostupná data a fakta v běhu času přes komparační hledáček:
- za 13 let od přijetí státního systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách zatím neevidujeme zásadní změnu finanční gramotnosti k lepšímu
- celkové skóre české finanční gramotnosti dospělé populace postupně pomalu roste
- rozdíly oproti rokům 2010 a 2005 jsou v některých oblastech zásadní, pozitivně i negativně
- v porovnání se zeměmi OECD a těmi, které jsou na tom globálně nejlépe a nejhůře, jsme dlouhodobě někde uprostřed
- podle čerstvé analýzy se až dvě třetiny obyvatel České republiky nechovají ekonomicky zodpovědně
- aktuální upgrade Národní strategie finančního vzdělávání 2020 je zaměřen zejména na vzdělávání vybraných skupin dospělé populace
- potvrzeným dlouhodobým faktem je, že finanční gramotnost vzrůstá s výškou vzdělání
- klíčový je i vliv rodiny.
Máme kvalitní finanční vzdělávání?
Minimálně od roku 2010 finanční vzdělávání ve školském systému máme. Mimochodem, když se podíváme za hranice, nejlepší výsledky mají v Rakousku a Německu. Jde ale o finanční gramotnost dospělé populace. Ve finanční gramotnosti studentů vedou pobaltské a skandinávské země. Ve finanční gramotnosti se stále máme co a od koho učit. Klíčovou roli ve vzdělávání však stále sehrává rodinné prostředí. Ve finanční gramotnosti jde prakticky o roli nezastupitelnou.
Zdroje: Ministerstvo financí ČR / Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Česká školní inspekce / Česká národní banka / Česká bankovní asociace
