Důsledky neplacení půjčky

Je vymáhání dluhů zákonné?

Pochopitelně, dluh je totiž zákonně definovaný závazek. Záleží na tom, pro jaký druh půjčky jste se rozhodli, jejich poskytování řeší víc zákonů. Když se ve smlouvě zavážete dlužnou částku splatit nebo jednorázově vrátit, je nutno závazek dodržet.

Ne všechny prodlení splátek končí nutně vymáháním dlužné částky, soudem či exekucí. Běžnou praxí jsou zdůvodnitelné odklady splátek, jejich dočasné snížení a splátkové kalendáře. Nebo splátkové moratorium, které nastalo v souvislosti s koronakrizí. Mimochodem, moratorium k 31. 10. 2020 skončilo. Odklad či snížení splátek však nikdy neznamená odpuštění dluhu.

Jak postupují banky při nesplácení?

Prioritně to závisí zejména na typu a podmínkách úvěru. Postupné kroky, které činí banka a na její popud i jiné subjekty, můžeme obecně shrnout takhle:

• první upomínka – výzva k zaplacení, a to včetně sankce
• opakované upomínky – obvykle tři - s vyššími sankcemi
• pokus o kontaktování dlužníka různými způsoby
• zesplatnění dluhu – zrušení výhody splátek a požadavek splatit zbytek dluhu i s úroky, obvykle v případě nespolupráce dlužníka
• záznam do registru dlužníků. Přečtěte si náš článek o Jak zjistit jestli jsem v registrech dlužníku?
• pokus o vymáhání prostřednictvím inkasní agentury
• podání soudní žaloby o uznání dluhu
• vydání platebního rozkazu soudem
• exekuce – v případě nenaplnění platebního rozkazu
• zápis do exekučního registru.

Pokud je úvěr zajištěn, banka se snaží mimosoudně najít řešení i s ručitelem. V případě zajištění úvěru nemovitostí může dojít i k její zástavě, nejdříve obvykle po 90 dnech od vzniku „úvěrové delikvence“. Banka může rovněž sáhnout dlužníkovi na všechny účty, které dlužník ve věřitelské bance má, nejen na ten úvěrový.

Jaké jsou důsledky nesplácení v nebankovních institucích?

Prakticky stejné jako v bankách. Důsledky nesplácení musí být součástí smlouvy o úvěru. Z ní musí banky i nebankovky vycházet i při vymáhání dluhů. Platná smlouva musí být v souladu s příslušnými zákony.

Nebankovky mají postup při nesplácení v zásadě totožný s bankami. Můžeme ho ale hodnotit jako dynamičtější, agresivnější a mnohokrát i dražší. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, náklady na vymáhání jsou vyšší než u bank a dovedou půjčku zásadně prodražit.

Jak je to při nesplácení leasingu?

Je to podobné jako u jiných úvěrů. Ale se zásadním rozdílem: předmět úvěru, obvykle motorové vozidlo, se stává majetkem dlužníka až po jeho splacení. Tudíž první, o co dlužník, který neplatí leasing, může přijít, je auto. Leasingovky však ve vlastním zájmu usilují o to, aby se s klienty dohodly. Obvyklým řešením je například odklad splátek nebo jejich snížení prodloužením leasingové smlouvy.

Opět je to ale – v zákonných mezích – na individuální dohodě dlužníka a leasingovky. Co se ale bude dít, pokud dlužník není schopen splácet vůbec? Tady už o to auto přijde. V úvahu připadá ukončení, popřípadě převod leasingové smlouvy. Ukončení znamená prodej vozu a vyrovnání s klientem, převodem smlouvy převezme splácení někdo jiný. Po převodu je vyrovnání mimo leasingovky na dohodě původního a nového dlužníka.

Registrační důsledky neboli ztráta bonity

Všichni víme, co všechno musíme splnit, abychom mohli získat půjčku. Banky i nebankovky posuzují naši bonitu. A zjišťují, prověřují mimo jiné i naši úvěrovou historii. Musí totiž ze zákona prověřovat schopnost žadatele splácet úvěr. Jestli jste v minulosti měli problém se splácením, uvidí to v registrech. Co to znamená?

Je to prakticky jedna z klíčových překážek schválení úvěru. Jeden z celkem běžných důvodů, proč žadatel půjčku nedostane. Oficiálních registrů máme v naší zemi více a všechny mají své opodstatnění. Zjednodušeně jde o snižování úvěrových rizik, ale i o ochranu „přeúvěrovaných“ nebo rizikových klientů.

V České republice provozuje Centrální registr úvěrů Česká národní banka. Je to však registr podnikatelských, firemních úvěrů. Běžní lidé, nepodnikatelé, můžou mít pozitivní i negativní záznam celkem v pěti registrech. Jedním z nich je i Centrální evidence exekucí. V oficiálních registrech je evidován každý, kdo požádal o jakýkoliv úvěr.

I nesplácení se dá pojistit

I na českém finančním trhu existuje možnosti pojistit si nesplácení úvěru. Je to zodpovědná pojistka, ale má svá úskalí. Neschopnost splácet totiž nelze pojistit u všech typů úvěrů. Vždy si proto prověřte rozsah pojištění a zejména situace, ve kterých pojištění nebude nesplácení úvěru krýt. V některých bankách je tento typ pojištění jednou z podmínek získání úvěru.

Pojištění neschopnosti splácet úvěr kryje obvykle případy pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání, plné nebo trvalé invalidity a smrti. Jestli se rozhodnete proti nesplácení pojistit, bude vás tenhle typ jistoty něco stát. A v některých případech to není vůbec málo.

Jestli určitou částku platím pravidelně, můžou mě dát k soudu?

Na závěr jsme vybrali otázku svědčící o nevalné, ale u nás dlouhodobě běžné úrovni finanční gramotnosti. Odpověď? V úvěrové smlouvě je přesná, domluvená výše splátky. Tudíž nelze platit pravidelně určitou částku, pokud je jiná než domluvená. Jde o porušení smlouvy a buďte si jisti, že vám banka nebo nebankovka dá vědět, že neplatíte, jak máte.

A jestli vás za to mohou dát k soudu? Pokud se s poskytovatelem úvěru nedomluvíte na tom, jak to urovnat, tak ano.

Pozitivní důsledek nesplácení

Nevymysleli jsme si ho, protože existuje: jednoznačně je to poučení do budoucnosti. O tom, jak nespadnout do dluhové pasti, jsme již psali. Existují také zákonné možnosti, jak se vymanit z dluhové spirály a insolvence. V každém případě je to ale zejména na vás. Když už do půjčky jdete, tak s rozvahou, promyšleně. A když se dostanete do problémů se splácením, řešte je. Pokud budete dělat mrtvého brouka, nevyplatí se vám to. Protože „poučení z krizového vývoje“ může být sice pozitivní, ale také zbytečně drahé. Přečtěte si náš článek o Přerůstají vám dluhy přes hlavu? neztrácejte naději, ani hlavu!

Zdroje: Ministerstvo financí ČR | Česká národní banka | Česká bankovní asociace